Červen 2012

Otázky

27. června 2012 v 15:11 | Alush
Tak, zase sse ozývám. Napadlo mě, že bych napsala nějakou povídku, jen nemám nápady, ale v tomhle letním počasí mě určitě něco napadne ;). A právě jsem se zamilovala! *Teda, to jsem už dlouho, ale teď, ted jsem si zamilovala Slash povídky*. To, jak někderé holky dokáží vyjádřit jen "obyčejný" sex, to smekám. No, kdbych nebyla holka, četla si tyto příběhy, asi bych si některého kluka z těch povídek zamilovala ;D*
Jsi:
Upřímná? Jo
Sebevědomá? Někdy
Hodná? Jak na koho ;D
Přátelská? Trochu
Uzavřená? Určitě
Samostatná? Ne *a asi ani nikdy nebudu*
Rozhodná? Ano...no...asi ne... *takže asi tak ;D*
Sobecká? Někdy ano
Hádavá? Až moc
Ulhaná? Ne
Agresivní? Trochu
Tvrdá? Jo
Jemná? Na jednoho človíčka ;D
Milá? Záleží na lidech
Ukřičená? Hlasitá no ;D

Máš ráda?
Společnost? Nevyhledávám ji
Samotu? Zvykla jsem si na ni
Přírodu? Moc
Jídlo? Stačí se na mě podívat a člověk si to odvodí
Když Ti někdo lichotí? Ne. Stejně to nikdy není pravda...
Hudbu? Moc
Pořádek? Ne, nesnáším úklid
Smích? Ne asi! Směju se pořád
Srandu? Sranda musí být ;)

To bylo něco o Tvých vlastnostech .. Teď napiš ..
Něco, co na sobě opravdu nesnášíš:
Postava, povaha
A teď něco,co se Ti na sobě líbí: Oči, odhodlání
Vlastnost: Sebekritická, neústupná
Vzhled: Nenápadná, světlá
A co miluješ na životě: Osud, který si s mým životem zahrává, někdy až moc
Co máš ráda na svých přátelích a proč jim tak věříš: Znají mě. Můžu jim cokoliv říct. Smějeme se spolu. Stojí při mě.
Co nemáš ráda na svých nepřátelích: Někdy? Přetvářku

Už jsi...
Někdy lhala? Párkrát, ale nebyla to nějaká velká lež, nemám lhaní ráda
Něco zapřela, abys pomohla druhému? Ano
Na sebe byla někdy pyšná? Asi ano
Někdy milovala? Stále miluju
Někdy líbala? Ano
A někdy něco víc? To třeba co? Pokud správně myslím, ano...

To jako fakt?!

21. června 2012 v 18:09 | Alush


Jojo, už mě to tam pěkně mrdá štve. Ale je mi to u prdele zadku. Nebudu se pořád ohlížet na ty druhý. Ať si o mně myslí to nejhorší, nejsem slušná, hodná, vychovaná, ani tichá. Nebudu se kvůli zasranýmu blbýmu třídnímu pořád přetvařovat. Usmívat se, jak ho mám moc ráda a celou naši třídu. Protože nemám! Nemám náladu na to, poslouchat jeho zasraný hloupý narážky, jen na mě. 3 roky a konec, může si rýt do někoho jinýho, já už tam nebudu, Nkdy už ho neuvidím, ani tu školu, ty lidi.

Co se stalo?

Dobře, klidně to tu celé popíšu...
...Sedím si takhle v dějepisu. Je asi polovina hodiny. Dívám se na mobil, kolik je hodin. Zjišťuju, že mi psal Patrik. Čtu si sms a zjistila jsem, že na vízo má 1 z eko. Úsměv na tváři.
"Aleno, dones mi ten mobil!" super. Zase! Zase mu ho mám donýst já, jen já. Nemám mobil na lavici, nepíšu sms. Jen ho mám v pouzdře a přečetla jsem si zprávu. Argumenty jsou zbytenčný, je to kokot velice otravný jedinec, kterého by by bylo kopnout do zadku málo. Po hodině schválně sedí a čeká, až ho příjdu prosit, ať mi mobil vrátí. Nejradši bych mu řekla, ať si ho ten týden do konce roku už nechá.
Dnes: Stojíme na chodbě. Holky mi daly třídnici.
"Ježiši, jděte do prdele, ať ju vezme ten, kdo je služba!" říkám a hledámtoho dotyčného. Místo toho z kabinetu vyleze třídní. Sprcá mě jak malýho fracka, že jsem sprostá a jestli mě doma neučili, že se nemá mluvit sprostě. A taky, že bych měla teď říct, že už tak teda mlvit nebudu.
"No, mě doma učili nelhat, tak to vám slibovat nebudu..." říkám mu. Nasranej pekně vzteky rudej mi říká, jak zavolá mé mamce a takový sračky, jak mluvím sprostě na chodbě. A že jsem holka a ke mě se to nehodí. *Obyčejný do prdele*. Ať si kurva sakra krotí svoji dcerunku, která má tu svoji hubu pusu nevymáchanou jak já nevím co. Mě vychovávat nebude...
...
Dneska už mě nic nepřekvapí. Zítra jedeme na výlet. Teda, já jedu s 1.C, na Dlouhé stráně a ještě někam. Taky přidávám fotku z Německa. Já jsem ta v pruhovaným tričku...Nejlepší výlet s nejlepšíma lidma.


Napodruhé

19. června 2012 v 22:06 | Alush |  Povídky
Ano, ano, stále ještě žiju! Jen jsem byla teď týden v Neměcku a tak nebyla nálada nic psát. Ale včera jsem se pustila do povídky. Dlouho jsem přemýšlela nad koncem, jestli bude dobrý, nebo špatný. A ukončila jsem to neutrálně, takže co bylo dál si může každý domyslet ;).

"Nenávidím tě, slyšíš to?! Nenávidím!" Řvala jsem do ticha. Oči potopené v záplavách slz. Kluci jsou hajzlové! Jenže to si člověk uvědomí pozdě… A co že se to vlastně stalo? Proč teď sedím na opuštěné louce, daleko od města a slzy mi pomalu stékají po tvářích a padají do večerní trávy? To nejhorší, co se holce může stát…
"Copak tu takhle pozdě dělá tak pěkná holka? A sama?" lekla jsem se, když se za mnou ozval něčí hlas. Pomalu jsem se otočila.
"Co tu děláš? Neměl bys být s nimi? A povídat si, jak je to se mnou strašný?! A že jsem jako prkno?! Nebo ty sis nevsadil, že mě dostane?!" řekla jsem naštvaně a s pohrdáním, opět jsem se otočila zpět a proud slané vody se zvětšil…To naštvání a ponížení, které ve mně kolovalo, se nedalo vyjádřit jinak.
"Vsadil jsem si… Ale na to, že ty se jím nenecháš zlomit a nenaletíš mu. Bohužel, prohrál jsem." řekl tiše a přisedl si vedle mě.
"Aha, tak díky, že jsi mi řekl, co plánuje. Musel sis však teď jít zahrát na toho citlivýho a toho, kterej za nic nemůže. Tak víš co, tohle ti nesežeru! Všichni jste stejní!" okřikla jsem ho a odsedla si.

"Víš, Lucko, nevěděl jsem, že máš takový vkus. Myslel jsem, že se ti líbí jiní kluci a tak ho odmítneš. A omlouvám se, já jsem s tím vážně nesouhlasil." Opět se ke mně přiblížil a objal mě kolem ramen. Neměla jsem sílu, hádat se a obviňovat ho. Lehla jsem si Filipovi na klín a brečela jsem. Ani nevím, jak dlouho jsem takhle ležela. Cítila jsem, jak mě hladí ve vlasech. Jeho prsty si hrály s pramínky mých blonďatých vlasů a občas sjel i na tvář. Ruce měl nádherně jemné a hebké. Vstala jsem a dívala jsem se na něj.
"Proč to děláš?! Je to další sázka?! Další pokus, jak mě zesměšnit, nebo si jen užít?!" zeptala jsem se ho, celá ubrečená. Neřekl nic. Mlčení, to je asi to nejhorší. Otočila jsem se. Zem byla studená a já měla jen lehké, letní šaty. Prochladlá záda mi najednou zahřívala jeho mikina. Cítila jsem, jak mě hladí po rukou, a ucukla jsem. Položil mi hlavu na ramena a díval se do dálky.
"Doufal jsem, že ten první budu já" řekl potichu. Otočila jsem se na něj. Filip?! To přeci není možné. Ruce mi omotal kolem hrudníku a začal mě líbat na krk. Jemně, krásně jemně a něžně. Pomalu se přibližoval na tvář.

"Když budeš chtít, abych přestal, řekni" zašeptal mi do ucha a políbil mě. Líbání s ním byla nádherné. Jeho rty byly tak sladké a oči stále sledovaly moje reakce. Trvalo dlouho, než mě přestal líbat, posadil mě a sundal mi šaty. Ani nevím jak, ale najednou se pod námi vzala deka, stejně jako nad námi. V tom sladkém opojení jsem si ničeho nevšímala. Oba dva jsme leželi vedle sebe, nazí a nemohli se od sebe odtrhnout. Posunul se níž a začal objevovat každý kus mého těla. Stále se vzdaloval od mých úst, až se dostal k pupíku. Znejistila jsem. Vždyť mě jeho kamarád odpoledne znásilnil! Dala jsem nohy k sobě. Jeho tvář se opět objevila u té mojí.
"Nemusíme to dělat, pokud nechceš. Ale chci, abys věděla, jaké to je. Jaké to má být" špitl a čekal na moji reakci. Nejistě a nervózně jsem pomalu roztáhla nohy. Opět, sladké polibky. Nejdřív na krku, potom na prsou, tam nějakou chvilku zůstal. Břicho, klín. Byl tak opatrný. Pomaloučku se vracel zpět. Až jsem jeho dech ucítila u mých rtů.
"Chceš to?" zeptal se ještě nejistě a při tom mi lehce přejížděl ústy po tváři a krku. Souhlasně jsem kývla. Natáhl se do kapsy od kalhot pro ochranu. Zlehka do mě vnikl. Pomalu pohyboval boky. Bylo to tak jiné, krásné. Po chvilce jsem se přidala. Nevím, jak dlouho jsme tam byli, ale za svítání jsem se mu probudila v náručí.

"Dobré ráno, vyspala ses?" zaznělo z jeho úst, hned co viděl, že jsem otevřela oči. Usmál se a dal mi letmý polibek. Já mu ho opětovala a ještě víc jsem se přitulila, protože mi byla zima. Jeho paže mě sevřely a já jsem se konečně cítila v bezpečí.

Šampon REDKEN

7. června 2012 v 20:10 | Alush |  Názory, nápady, návody
Hledáš nějaký účinný šampon? Který dodá vlasům lesk, uzdraví roztřepené konečky a suché , lámavé vlasy?
Už nějakou dobu používám šampon Redken. A jsem více než spokojená. Vlasy se mi tak nemastí, konečně se mi netřepí konečky a celkově se mi moje hříva "posilnila".
A o co vlastně jde? V běžných obchodech se neprodává (jako "šampon profesionálů" Syoss a podobně - tím nemyslím, že je na nich něco špatného!). Mě ho koupila moje kadeřnice, kamarádka. Řekla mi, že mám vlasy hodně zničené (což je pravda, každý den jsem si je žehlila, bez ochranných přípravků, teplo dělá svoje) a že mi donese šampon, který používá ona.

Největší vroubek je v ceně. Stojí 500-600 Kč (už si přesně nepamatuji). Naštěstí jsem měla zrovna svátek a tak mi ho mamka dala k svátku. Jinak, nejsem typ člověka, který by za kosmetiku a podobně dával více než 200 kč. Redken se totiž ředí 1:6 s vodou, a jedna lahvička (70 ml) (takový dávkovač, který je k němu, protože si na hlavu leješ vlastně úplně tekutou směs) vydrží na 4 umytí (mám kratší vlasy, ale dost husté). A mám jej od srpna (to je...10 měsíců?). A myslím, že to je dost dobré.

Jinak, druhů je hodně, já se o to moc nezajímám. Já mám přesně ten na obrázku, obsahuje nějaký olej (který šampon ne, že?). Ale určitě bych ho doporučila. Myslím, že kadeřnice by mohly vědět, oč jde. A jako malé plus bych vyzvedla i krásnou vůni (;D*), která mě překvapila.

+ Účinný
+ Dlouho vydrží
+ Hezky parfemovaný

- Špatné dávkování *Díky své tekutosti, potřebuje vážně hodně vody, já použiju na celou hlavu tak 20 ml*

Normálnost? A to je co?

7. června 2012 v 16:03 | Alush |  Téma týdne
NE! Nejsem normální, nebudu a nikdy jsem ani nebyla. A proč vlastně být normální? Ta monotónost lidí v černých oblecích a znuděnými výrazy ve tvářích, je...nudná!

*Ano, zase jednou po dlouhé době článek na téma týdne, dokopala jsem se k tomu. A to díky tomu, že se neučíme zítra a jdeme (až) na 8. Taky jsem se rozhodla, podívat se, co jsou to HTML kódy, tak uvidíme, jestli jsem to pochopila ;D*
NICMÉNĚ: NORMÁLNOST?!
U mě neexistuje. Kdo mi vůbec řekne, jak by se člověk měl chovat?! Jak se oblékat, jak se líčit, o čem se bavit, kdy se smát...Každý je jiný, a když se někdo směje a nemá důvod? Už je dětinský. Všichni se snaží chovat, podle okolí. Všchni se smějí vtipu? Přeci se nebudu mračit...Nikdo nepůjde v šatech? Raději si vezmu kalhoty...Ale proč? Vždyť je tak krásnej pocit se od někoho lišit.
Jenže já, když se kurva zasměju, tak už je to přehnaný. Když chodím v klučičím oblečení, nejsem normální. Nelíčím se, jsem divná. Ráda voním pánskou vůní, jsem jiná. Nelakuju si nehty= nepečuju o sebe...Tak víte co?! Polibte mi pozadí!
Proč se chovat jako robot? Sedět ve škole, učit se, občas si s někým psát, nebo se v pátek jít ožrat opít *nemůžu být neslušná* (mimochodem, na diskotékách je člověk nejupřímnější, pod vlivem alkoholu se mluví dobře a pravdivě...).
Nechci...Nechce se mi o tom psát...O tom, jak nenávidím ty lidi, kteří řeší každou pičovinu hloupost, jako 1. světovou. Já taková nebudu! Nezáleží mi, co si o mně druzí myslí, a nikdy mi na tom ani záležet nebude. Radši ta jiná, ale svá, než normální, ale s mnoha tajemstvími a přetvářkou...

(To je zase článek, že? No co už, asi to lepší nebude. Ve středu jedu do Něměcka, až do neděle. Takže pokud si beru ntb, ozvu se, ale neručím za to. Asi až další týden přidám nějaké fotky) Zatím, Aloha!

Sladká dovolená

4. června 2012 v 14:37 | Alush |  Milý deníčku...

Sépiomet, OUJÉ! Ne, radši nic. Jen už se nemůžu dočkat, 14. července odjíždíme, týden klidu, sluníčka, obchodů, zmrzliny a pizzy. Miluju to.
Nebudu psát víc, nechce se mi. Možná takové malé PS: Vím, že jsem dlouho nic nenapsala, ale musím teď zabrat ve škole, abych měla vyznamenání a mohla tím pádem spát na slučáku, s kamošem, ve stanu. A na to, co tomu řekne ten idiot, kterej si nevím proč, říká můj kluk, tak na to seru.
← Jinak, toho úsměvu si moc nevšímejte, ono je lepší se smát, než brečet.